Zase ta psychika...

31. srpna 2018 v 18:19 | Barbara |  Vrcholky a pády
Nenávidím ty psychické stavy, kdy se mi chce jen brečet. Mám opět zkažený celý den. Tak moc je nenávidíte, ale přesto se bojíte toho jací by jste byli bez nch. Měli by vás rádi? Zajímali by se o vás? Chce se vám brečet, ale nemůžete, okolo vás jsou lidi.
Jak je možné, že se cítíte zase takto? Vždyť včera jste byli v pořádku, normální. Nebo snad ne?
Proč se jednou cítíte tak a po druhé jinak? Nenávidíte to. Chcete od toho pryč, chcete od toho utéct, ale nevíte jak. Máte vyhledat pomoc u odborníka nebo si to máte nechat jen pro sebe? V tajnosti. Možná se stydíte za to, jak se cítíte, možná se jen bojíte to říci ostatním. Co by vám na to řekli?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jeife Jeife | E-mail | Web | 1. září 2018 v 12:14 | Reagovat

Nechat si pomoct není nic špatného, nic za co by ses měla stydět :)
Jsem tu, Jeife97@seznam.cz

2 Cherry Berry Cherry Berry | Web | 1. září 2018 v 12:43 | Reagovat

Neboj, zase bude lépe😊

3 J. | AnnaSRobb-HQ J. | AnnaSRobb-HQ | E-mail | Web | 2. září 2018 v 10:33 | Reagovat

Tyhle stavy má jednou za čas každý neboj se vše se obrátí k lepšímu, nespíš ale zapomenout že tu nejsi sama a určitě ti tvoji blízcí rádi pomůžou. :)

4 Džejní Džejní | Web | 2. září 2018 v 16:58 | Reagovat

kym clovek place a dokaze zo seba pocity vyplakat, tak to nie je az take zle. mozno to chvilkovo pokazi naladu, ale ak sa ti potom ulavi, netreba to zadrziavat. mne ked je smutno, tak kludne placem aj na verejnosti, aj tak som vsetkym ukradnuta. a preco by ma malo zaujimat, co si o mne pomysli nahodny okoloiduci, ak prave potrebujem plakat.
drzim palce, aby bolo lepsie <3

5 Jana Jana | Web | 30. září 2018 v 13:20 | Reagovat

Ach, Baru, to je mi moc líto, že si ani neumíš představit jak moc a víš proč? Protože přesně něčím takovým jsem si jeden čas procházela také... už mi hlavou pluly myšlenky na sebevraždu, ale nějak jsem neměla nikoho, s kým bych to mohla řešit (někoho, kdo by to nebral jako srandu, někoho, kdo by mě skutečně vyslechl a poradil, ne jenom konejšil). A já ti říkám, že tu jsem pro tebe, kdykoliv a kdekoliv. Zrovna včera jsem byla ve vesnici, kde bydlíš, takže tam trefím a nemám problém za tebou přijet a popovídat si... někam se projít, i když se vlastně vůbec neznáme. Vlastně se známe jen díky blogu, ale tak proč se nepoznat osobně, že jo? :-) Podniknout nějaký pěší trip, kde uvolníme myšlenky a povyprávíme si svoje neštěstí. Já to z minulosti a ty z přítomnosti. Myslím na tebe! :-)

6 Ennie Ennie | Web | 2. října 2018 v 22:44 | Reagovat

To je mi líto :(. Je fajn, že o tom dokážeš psát - to by Ti mělo pomoct a hlavně pokud nemáš lidi ve svém životě, kteří by ti pomohli, tak tady je najdeš :). Umím si představit, jak Ti je :(.

Já mám občas stavy, kdy mám špatnou náladu, cítím se divně - chybí mi, že nemám partnera, že mě nikdo nemá takhle rád. Přitom nevím, proč. Nikdy dříve mi to nevadilo a já ani nevím, jestli někoho chci - jestli se chci s někým otravovat, nesnesla bych, kdyby mě někdo podváděl - a bohužel kolem mě je strašně moc párů, kde je někdo nevěrný a nebo mají volný vztah. A nevím prostě nevím. Myslím, že je mi lépe bez těchto dramat, ale občas se prostě cítím osamělá - i když mám kolem sebe spoustu lidí, kterým na mě záleží.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama