Hudba nejdůležitější část života?

Sobota v 18:07 | Barbara |  Me
Jednou jsem tak vyplňovala kvíz na facebooku. Je jich tam opravdu hodně, ale tento kvíz se týkal toho, jak moc mě znají ostatní lidé. Čemu bych dala přednost? Jedna otázka se týkala toho, bez čeho bych nevydržela. V nabídce byla rodina, kamarádi a hudba. Já dala hudba. Když moje mladší sestra zkoušela, jak moc dobře mě zná, u této otázky se trochu zarazila. Spíše jí ta má odpověď ne překapila, ale hodně šokovala. Řekla bych, že jí to i zamrzelo.
Zeptala se mě, prčo hudba? To nejsme důležití?
 

Jaké jsem měla tři týdny?

10. srpna 2018 v 20:02 | Barbara |  My Day
Je to už dva týdny, co jsem napsala poslední článek. Napsala jsem poslední článek poté, co mě odvezla rychlá do nemocnice, kvůli podezření na epilepsii. Popravdě mi ty dva týdny hrozně utekly a zapomněla jsem, že je sobota, že bych mohla napsat článek. Byla jsem za ty dva týdny na kole a to dvakrát, tak mám zásobu fotek z mého nového fotoaparátu, který jsem si koupila. Nikon D3400. Kamarádka ho má taky a je spokojená.

Kamenné jezírko Soseň


Pavlíkovská rozhledna

13. července 2018 v 21:49 | Barbara |  Na cestě
Dne 7.7. 2018 jsme měli v plánu vyrazit na výlet v deset hodin ráno. Nastavila jsem si budík na osmou hodinu, protože jsem musela jít se psem na delší prcházku, nasnídat se. Budík nezazvonil a já se probudila až v půl desáté! Ani nevím, kdy naposledy jsem spala tak dlouho. Takže jsme nakonec vyrazili po půl jedenácté.
Ve městě, jsme se nakonec rozhodli, že zkusíme kukuřičné bludiště. Vždy jsem okolo jezdila vlakem, ale nikdy jsem tm nebyla. Minulý rok jsem se rozhodla se tam podívat, ale pole už bylo posekané.
Když jsme došli k budce, ta jsem si vyfotila plánek bludiště, a telefonní číslo kdybychom se náhodou ztratili. V budce jsme dostali kartičky a paní nám vysvětlovala pravidla jako malým dětem.

 


"Životní cíl"

6. července 2018 v 22:29 | Barbara |  Téma týdne
Když jsem si přečetla, co je tématem týden, donutilo mě zamyslet se nad tím, zda mám vůbec nějaký životní cíl. Mám spoustu přání, kam bych chtěla, co bych chtěla zkusit, ale neřekla bych, že je to nějaký životní cíl, co bych chtěla dokázat. Chtěla bych zkusit spoustu věcí, spoustu šíleností. Některá má přání nejsou nemožná, ale nepředpokládám, že bych si to splnila. Jako třeba v laboratoři si zaexperimentovat, aby to trochu vybouchlo. Pokud pracujete někde v laboratoři, tak mi dejte vědět, ráda se ozvu.

(Foceno v Eyptě v Marsa Alam)

Poslední den v práci

30. června 2018 v 16:14 | Barbara |  My Day
Douho jsem nepřidala lánek pod tuto rubriku. Tak po delší době...
Dnes je tento den tak trochu jiný než ostatní, vlastně je úplně jiný. Ráno jsem šla do práce jako vždy a odpoledne se tam ještě vracím. Včem je speciáln? Odcházím z mé první práce. Z mé první pracovní zkušenosti. O tom, že skončím jsem věděla už dva měsíce, také jsem oamžitě dala výpověď.
Moc se mi odcházet nechtělo, ta práce se mi líbila. Bavila, ale ty peníze?
Ráno jsem vstala a vydala se do práce, kde jsem měla jednu zákaznici a zabalila jsem si pár věcí do jedné tašky, věci které jsem v ráci nepotřebovala. Byla jsem tam jen jednu hodinu, takže ještě dopoledne před obědem jsem měla být doma. Ovšem poprvé za celý půl rok mi zbyli nějaké peníze a já měla obrovskou touhu si něco koupit. Minulý rok jsem neměla peníze, protože jsem si ni nevydělala a tento půl rok byl samí. Srdíčku jsem dopřála knihu od Johna Greena. Možná píše knihy pro teenagery, ale já jeho knihy miluji. Jsou to jediné knihy, které přečtu o střeoškolácích. Jakou jsem si koupila? Dlouho očekávanou knihu JEDNA ŽELVA ZA DRUHOU. Přečetla jsem od něj všechny knihy, třeba Příliš mnoho Kateřin mám v originále tedy v angličtině.


Další články


Kam dál